Několik malých námětu na dobu postní

Liturgické údobí postní doby, jež připomíná čtyřicet dní, které Ježíš strávil na poušti, je pro každého pokřtěného mocnou výzvou k obrácení, aby vnitřně obnoven dospěl k slavení Velikonoc, slavné památce spásy.
Byl to Duch, který vedl Krista do pouště (srv. Lk 4,1), aby tam byl pokoušen ďáblem. I křesťan, jehož vnitřní život řídí týž Duch, kterého přijal ve křtu a při biřmování, je povolán, aby denně, podporován Kristovou milostí, čelil boji o víru. Postní doba je "příhodný čas" pro hlubokou prověrku vlastního života ve světle Božího slova.

                                                                       (Jan Pavel II.)

+

Zkus v postní době ze svého života něco odstranit, co ti bere čas a co není tak důležité a potřebné. A do uvolněného prostoru vpusť Boha...
(P. Aleš Opatrný)

+
Postní doba je od nejstarších dob chápána jako příprava na velikonoční tajemství. Po celou dobu postní se katechumeni připravovali na přijetí křtu, kterého se jim dostalo o velikonocích, a celá obec věřících prožívala s nimi tuto přípravu.
(Podle R. Dacíka OP)

+

Doba postní začíná Popeleční středou a končí Velikonočními svátky. (Na Zelený čtvrtek) Na Popeleční středu a na Velký pátek platí přísný půst. (Půst od masa a újma v jídle).
V postní době by mělo dojít k obnově našeho života. Uvědomění si a přiznání Boží velikosti, krásy a dokonalosti. Je dobou uvědomění si toho, že jsme k tomuto Božímu obrazu stvořeni a obnovováni. Proto je i dobou uvědomování si naší velikosti, krásy a dokonalosti v závislosti na Bohu. Ale i vlastní hříšnosti, slabosti a nedokonalosti při našem životě bez Boha.
Tyto kroky jsou důležité pro otevření svého srdce Pánu, pro naši obnovu a vyzdravění.
Je třeba zvážit, zda jsem ochoten vzdát se právě toho, co mi nejvíce svazuje ruce a vydat se cestou, třeba i zásadní změny v mém životě.