Krátká sváteční zastavení se - srpen 2009

  

2. srpen—18. neděle v mezidobí                                          Jan 6,24-35

V dnešním úryvku evangelia se Kristus touží představit lidem v pravdivém poznání jeho díla. Lidé jej přijímají zatím jen jako zázračného chlebodárce, ale podstata Ježíšovi přítomnosti je ve skutečnosti jiná. Proto nabádá lid, aby hledal pravdu, která vychází z jeho činů i slov. Pravdu o přítomnosti Boží a o hlásání Jeho království.

            Jde o hledání oné Pravdy, která se děje cestou opětovného sebezkoumání se, ke kterému se člověk stále musí znovu odhodlávat a tak přijímat vnitřní pravdivost svého života i Boha, kterou mnohdy nazýváme pokorou

Právě v tom a nakolik, jak se člověk snaží stát se pro druhé „pravdou“ poznává, že sám nedorostl požadavkům, které vyslovuje pro druhé, a proto ona Pravda sebou přináší i skromnost a tichost člověka.

 

6. srpen—čtvrtek, svátek Proměnění Páně                        Mk 9,2-10

Kristus vzal apoštoly ze všedních kolejí do samoty, do ticha, aby se nemohli vydávat za přetížené, ale v tichosti mohli poznat onu změnu.

I každého z nás Kristus vyvádí na horu našeho vlastního srdce, abychom mohli poznat hodnoty, které vytváříme vlastními životy a zda již třeba už není čas na změnu i v nás samotných.

 

9. srpen—19. neděle v mezidobí                                          Jan 6,41-51

Na počátku stojí Boží nabídka, která plně respektuje lidskou svobodu. Bůh přichází k člověku s nabídkou víry a čeká na svobodné rozhodnutí člověka. Proto víra není „naše nalézání Boha“, ale moudré poznání smyslu existence lidství. Víra je tedy odpovědí člověka na Boží nabídku a zároveň vyjádřením vděčnosti za dary, které Bůh člověku nabízí každý den. Víra je živý vztah, který ovšem, jako každý jiný vztah, potřebuje ke své existenci setkávání se. Proto je nám nabízeno ono životní setkání se s Bohem v přijetí Jeho Těla a Jeho Krve při slavení eucharistie.

 

10. srpen—pondělí, svátek sv. Vavřince                             Jan 12,24-26

Tento světec nám ukazuje, kde člověk může hledat a nalézat pravé poklady. Byl správcem majetku tamní církve. Byl vyzván státní mocí aby tyto poklady předal státu a on jim přivedl největší poklady které měl—všechny nemocné, nuzné a trpící, jelikož dobře vědět že z nemocí a utrpení se rodí lidská moudrost a spása pro člověka.

 

15. srpen-sobota, slavnost Nanebevzetí Panny Marie                        Lk 1,39-56

A v této trilogii vidíme Mariin život, který může být příkladem i pro nás všechny. I náš život by se mohl a snad i měl skládat právě z této životní trilogie. 

První je naše otevřenost pro Boha a ochota vnímat a přijímat nabídku našeho poslání, i když je mnohdy jiná než naše osobní životní plány.

Dokážeme-li tuto část, tak se jistě zdaří i druhá – být otevřený pro člověka. Vnímat setkání s druhým jako chvíli velkého obdarování, vlastního ztišení se a naslouchání, zvláště ty lidi, kteří mluví nejen ústy, ale více srdcem a životem.

A nakonec je tu tření, neméně důležitá část – je to náš dík Bohu za vše, co pro nás vykonal a koná.

Proto  mějme denně před očima tuto Lukášovu Mariinu trilogii, vždyť jsou v ní obsaženy velmi důležité hodnoty pro náš život. : setkávat se s Bohem a plnit jeho přání; plně vnímat druhého člověka; vzdát Bohu vděčnost.

Pak se i my po smrti dostaneme k té, kterou dnes oslavujeme

 

16. srpen—20. neděle v mezidobí                                                      Jan 6,51-59

Proto i moudrost lidského života je v prožívání přijaté víry a její upevňování skrze přijetí eucharistie.

            Je to velká „výměna“ mezi člověkem a Kristem; my lidé nabídneme Kristu své poklesky a On nám dá zachraňující chléb života. A tato „výměna“ se děje při každém našem slavení eucharistie, když my lidé jsme ochotni svobodně tuto „výměnu“ přijmout. Děje se tedy i dnes?

 

23. srpen—21. neděle v mezidobí                                                      Jan 6,60-69

Ve všech dobách vždy na rozhodování v přiznání se k náboženství působilo a působí mnoho vlivů : výchova, prostředí ve kterém člověk vyrůstá, osobní životní zkušenost, různé tragédie či naše rozumová ohraničenost, těžkosti lidské psychiky,touha hledání a nalézání odpovědí na naše mnohé otázky  a další aspekty.

Ovšem možnost volby patří mezi naše základní svobodné projevy a Bůh je ten, který naše svobodné rozhodnutí plně respektuje.

 

30. srpen—22. neděle v mezidobí                                                      Mk 7,8-23       

Když nám někdo řekne, že jsme se zbytečně namáhali, může to na nás nepříjemně zapůsobit. A něco podobného dnes říká Kristus v přečteném úryvku evangelia farizeům.

            I oni se namáhali „vylepšit“ a „doladit“ Desatero, které získali od dobrotivého Hospodina a za to jsou káráni Kristem. Jelikož toto Desatero „vylepšili“ a „doladili“ podle svých potřeb, aby v prvé řadě jim se dobře vedlo a vše ostatní bylo podružné.

             To je důvod Kristova napomínání.