Krátká sváteční zastavení se - květen 2009
3. květen—4. neděle velikonoční Jan 10,1-10
Kristus - Dobrý pastýř, dává nám dary které pro život na této zemi potřebujeme a
dobře zná i naše nedobré stránky, přece nás přijímá do své náruče, odpouští nám a daruje každému z nás novou šanci nového začátku.
Proto za tyto dary nezapomeňme Kristu - Dobrému pastýři děkovat a stále zůstaňme těmi, kteří slyší Jeho hlas a jdou ve všech chvílích života za Ním.
10. květen—5. neděle velikonoční Jan 15,1-8
Již staré sumerské obrázkové písmo má mezi hlavními symboly vinný list, který je vyjádřením pro pojmy „život“, a také pro pojem „znovuzrození“.
Tutéž symboliku přejal i starý zákon a symbolika vinice je také označením pro celé společenství Vyvoleného národa, které Bůh Hospodin chrání a doprovází a dává život a smysl celému společenství.
V Novém zákoně je vinice symbolem pro nově znovuzrozené společenství Kristovi církve, které trvá do dnešních dnů.
Zadíváme-li se na vinný keř, je jasné že má mnoho ratolestí různých velikostí a tvarů, tak i společenství znovuzrozené církve Kristovi je pro všechny lidi bez rozdílu. Tak jako každá ratolest je jiná, tak i každý člověk je „jiný“: má jiné vlastnosti, schopnosti, dovednosti. A právě v této „odlišnosti mnohých“ je krása nejen vinného keře, ale i celého společenství církve.
16. květen—sobota, svátek sv. Jana Nepomuckého Mt 10,17-22
Nejznámější legenda vypráví, že Jan byl mučen pro nevyzrazení zpovědního tajemství, které po něm žádal sám král když chtěl znát z čeho se zpovídá jeho manželka.
Po otevření Janova hrobu z lebky vypadl nepoškozený a naprosto zachovaný světcův jazyk, což pomohlo k rozšíření této legendy.
Ať tato legenda je či není pravdivou, jedno je jisté : sv. Jan Nepomucký zemřel za práva a svobodu církve; zemřel ve službách svého biskupa jako poctivý a věrný vykonavatel kněžské služby.
Byl a je vzorem moudrosti i pro dnešní dobu; moudrosti která pramení z lidského rozumu a z darů Ducha svatého. Moudrosti ve které se snoubí schopnost člověka poznávat a prožívat Boží přítomnost.
Kéž tedy i pro každého z nás je sv. Jan Nepomucký symbolem prosazování pravdy, svobody i spravedlnosti v našich každodenních životech.
17. květen—6. neděle velikonoční Jan 15,9-17
Ze strany člověka začíná láska tím, že Bohu věnujeme svou pozornost a obrátíme se k němu s hlubokou touhou, kterou ostatně probouzí v našem nitru on sám. Zjišťujeme, že on nás miloval jako první, od prvopočátku, a ne proto, že bychom si to zasloužili.Zjištěním, že jsme milováni, poznání, že jsme hříšní, kterým se tedy dostalo i odpuštění.
Proto jsme i vyzýváni k vůči našemu okolí, abychom to, co jsme získali zdarma, zase ochotně nezištně dávali dál—lásku, odpouštění a přátelství, o kterém se praví v dnešním úryvku evangelia.
21. květen—čtvrtek, slavnost Nanebevstoupení Páně Mk 16,15-20
Dříve, než Kristus dovrší své pozemské putování, se zjevuje svým apoštolům, aby je povzbudil v jejich misijním poslání hlásat radostnou zvěst evangelia celému světu.
Když Vzkříšený Kristus předává učedníkům svoji moc a dary /svátosti/, definitivně vstupuje do Božího království, aniž by přestal být přítomen svých. On sám je všude tam, kde se hlásá radostná zvěst a zaručuje se její účinnost. Kristus je se svou církví jinak, ovšem i nadále.
24. květen—7. neděle velikonoční Jan 17,11-19
O co Kristus prosí ve své modlitbě svého Otce? Aby lidé zůstali s jednotě s Bohem a by tak došli k poznání skutečné pravdy, která pramení z poznání Boha.
Hledání pravdy je věc složitá, ale ne nemožná jen člověk musí začít s upřímností, ale nejprve u sebe samého a ne u druhých.
Následně člověk pozná a přijme svoji lidskou omezenost, pak je ochoten i druhému dovolit, že může mít na stejnou věc jiný názor a lidé si začnou rozumět a hledat kompromisy řešení a budou sjednoceni ve víře, že najdou vždy společnou řeč, která jim pomůže pro jejich pravdivý a opravdový život.
31. květen—slavnost seslání Ducha svatého Jan 15,26-16,15
Oheň – dává světlo a teplo; mnohé hmoty díky ohni mění svůj tvar či podobu a jiné se zas ohněm čistí. Tak Duch svatý dává světlo i našim životním cestám, když nám ukazuje cestu ke Kristu. Daruje lidem „teplo“ ve smyslu pokoje a radosti v srdci a může utvářet a měnit naše jednání a chování díky radostné zvěsti křesťanství, které do nás vsází, pokud my mu to dovolíme. Duch svatý je také ten, který čistí naše myšlenky a jednání a ukazuje nám Kristův kříž jako velkou životní naději.
Oheň beztvaré železo mění v krásu tvaru a nepoznatelnému zlatu dává nový lesk; kéž i našim životům daruje oheň svatého Ducha tvář Krista do našich srdcí a stále v našich duších očišťuje onu mozaiku Božího života.