Krátká sváteční zastavení se - prosinec 2008

7. prosinec - 2. neděle adventní                                              Mk 1,1-8

            Jan Křtitel je přelomová postava celého Písma. Odchází nejdříve na poušť, kde ve ztišení a bojování se sebou samým se chystá na setkání se s Kristem—jak ukázkové pro tyto dny. Jak se Jan Křtitel  „obléká“ do skromnosti a ztišení, tak i nám jsou tyto dny nabídnuty k podobnému prožívání, abychom i my svým životem chystali cestu Zrozenému Kristu do našich životů a našich rodin.

8. prosinec - Neposkvrněného početí Panny Marie Lk 1,26-38

            Odevzdanost nebo chvíle poblouznění? Spíše velké překvapení a snad i pocit velké vděčnosti, když uprostřed všední práce k člověku promluví Boží posel. Tato událost se neodehrála ani v bazilice ani v žádné kapli, ale doma během všedních činností.

            Kéž vždy žijeme tak, abychom se nemuseli stydět potkat Boha během obyčejných starostí i radostí našich dnů. Kéž žijeme tak, aby jeho příchod byl vždy očekáván.

14. prosinec - 3. neděle adventní                                            Jan 1,6-28

            Poslové se ptají Jana, kým je. Řekl pravdu :“Nejsem“ - zatímco mnohý člověk touží někým být či si aspoň na to hrát.

            Kdo by dokázal napodobit tento příklad, dostal by se mnohem blíže, rychleji a snadněji k Nejvyšší pravdě. Nikdo pro to není příliš starý, nemocný, chudý či bohatý. Jaká nevyslovitelná hodnota se skrývá v těchto slovech :“Nejsem.“ Nikdo však touto cestou nechce jít, ať se mu předkládá jakýmkoliv způsobem.  Ve skutečnosti totiž jsme, chceme být a chtěli bychom být něco než ostatní lidi.

            Z toho pocházejí i naše  slzy a nářky. Proto i nenacházíme vnitřní pokoj. Kéž smíření s tím, co jsme a kým jsme i nám přinese vnitřní pokoj a radost ze všeho dobrého co v nás je vloženo.

21. prosinec - 4. neděle adventní                                            Lk 1,26-38

            „Pán s tebou“, tento andělův pozdrav zjevuje Matce Boží tvář, která se sklání i ke každému z nás. Pokud tato slova vezmeme vážně, může se i v každém z nás zrodit nový život. Že Bůh je spolehlivý, se totiž dá zjistit jedině tehdy, když se stejně jako Maria odvážně vydáme na jeho cesty.

            Každý z nás zakusil ve svém životě selhání, a to i v oblastech, na nichž si obzvláště zakládá a které se mu zdály velmi prospěšné. Občas je příčinou těchto neúspěchů i naše nevěrnost nebo nedůslednost na cestě za vytyčeným cílem. Chápejme své neúspěchy jako možnost k osobnímu růstu. Kéž Mariino „ANO“ občas zazní i našimi životy.

25. prosinec - slavnost Narození Páně                                 Jan 1,1-8

      Pokud se zadíváme na první stránky Bible, můžeme v symbolickém vyjádření o stvoření světa slyšet něco podobného, co jsme právě slyšeli v přečteném úryvku evangelia. Vše povstalo skrze Slovo. Ve SZ čteme, že Bůh pravil a stalo se. Stalo se, že svět povstal a začal život. Dnes jsme četli, že skrze Slovo – skrze Narození Krista začíná nová doba, nové stvoření, které přináší světu a každému člověku spásu a záchranu.

            Boží Syn přišel mezi nás jako Bůh s námi a Bůh pro nás. Nekonečný a neviditelný Bůh přestal být nedostupný, opustil svou neviditelnou tvář a přijal lidskou tvář, abychom Jej mohli vidět, poznat a přijít k němu.

26. prosinec - slavnost sv. Štěpána                           Mt 10,17-22

            Mnoho se toho o osobnosti sv. Štěpána neví s určitostí, proto se podívejme co o něm vypovídá dnešní Boží Slovo.

Sk nám praví, že to byl muž plný milosti a síly Ducha svatého. Byl to muž velkého odpuštění a vroucí modlitby. Patřil mezi první jáhny v prvotní církvi a byl vůbec prvním mučedníkem pro Krista.

            V několika posledních letech se v naší vlasti hlásí muži, kteří chtějí v církvi sloužit jako jáhni – pomáhat tam, kde je zapotřebí. Podstata jáhenské služby není v tom, že je jáhen okrasou kněze při slavnostních bohoslužbách. Ale jáhen má hlásat  Boží slovo tam, kde není kněz; křtí, navštěvuje školy, nemocnice apod.

Budoucnost církve neleží na kněžích a na biskupech, ale na nás na všech. Každému z nás byly dány mnohé dary. Ne proto, abychom se jimi chlubily či je v sobě dusily, ale abychom jimi chválili a oslavovali Boha a tím se stali živými kameny pro všechny kteří žijí kolem nás, tak jak to dělal i sv. Štěpán.

28. prosinec - svátek Svaté Rodiny                            Lk 2,22-40

            Nyní se společně zadívejme na osobu starce Simona a jeho slova. Simon je symbolickým zástupcem Staré smlouvy a setkává se s tím, který přichází jako nové světlo pro všechny lidi, tedy s tím, který přináší novou radostnou zvěst;  který přináší novou smlouvu mezi Bohem a lidem. A o tomto „Dítěti“  vyzpíval svůj chvalozpěv:

„Nyní můžeš Pane propustit svého služebníka v pokoji“ – ano, nyní může být a je ukončena doba Staré smlouvy. Proč ?

Protože v „Dítěti“ přišla spása pro všechny národy, tedy i pro každého z nás; světu byla darována záchrana kterou očekával lid Starého zákona.

            Přišlo „světlo k osvícení pohanům“ – neboli přišel někdo kdo má v moci dát naději druhému člověku; někdo kdo může darovat odpuštění všech lidských nedostatků a někdo, kdo touží člověka doprovázet na jeho životní cestě a pomáhat mu.