Krátká zastavení se - červenec 2008
3. červenec– svátek sv. Tomáše, apoštola Jan 20,24-29
Patrně oblast dnešní Indie se mu stala osudnou, zde pravděpodobně ukončil svůj pozemský běh života.
Jeho vyznání víry : „pán můj a Bůh můj“ je známé stejně jako vyjádření „nevěřící Tomáš“. Vždy v souvislosti s touto osobou mne otázka—co to je víra? Je to jen citový záchvěv nebo chvíle odpočinku od světa? Či jen chvilkové pozastavení se ? Může to být vše vyřčené nebo také nic z toho. Každý z nás má svoji vlastní „definici víry“; jen v jednom se všechny shodují, že víra je vztah a pak už je na nás jakou podobu tomuto vztahu dáme a jakou intenzitu jsme ochotni do tohoto vztahu promítat.
4. červenec— svátek sv. Prokopa, opata Mt 9,9-13
Modlitba chvály v mateřském jazyce a práce pro své bližní - to byly pilíře života sázavského opata Prokopa. Chránil krásu staroslověnštiny před germanizací a toužil po vlastní řeči i v liturgii. Patřil k vzdělaným lidem tehdejší doby, přijal moudrost, proto k němu přicházeli davy lidí s prosbou o pomoc a radu. Proto se v době kdy on žil, stala Sázavské osada mnichů velmi vyhledávaných místem—ti lidé nejen Krista hlásali, ale i jej žili a byli tu i pro potřeby druhých.
5. červenec—slavnost sv. Cyrila a Metoděje Lk 10,1-9
Místo jejich - Velehrad— se stal duchovním středem Evropy, jak bylo prohlášeno papežem Janem Pavlem II. před několika lety.
Co tak významného darovali našemu národu? - perlu zvanou víra a poklad zvaný rodná řeč, které dali jistá pravidla. Co tím přinesli? Dar víry srozumitelně a pochopitelně pro všechny a křesťanství se šířilo po celé tehdejší Velké Moravě.
Kéž i my dnes předáváme víru srozumitelně pro dnešní dobu— rodnou řečí a slovem srozumitelným pro ty, kteří žijí kolem nás.
6. červenec—14. neděle v mezidobí Mt 11,25-30
Moudrost lidská to nejsou tituly před a za jménem, ale způsob života. Moudrost v pojetí církve je vzdělanost+duchovní život. Proto k tomuto cíli je také směřováno snažení nás všech.
Kardinál Špidlík praví, že moudrost je „špetka naše vědění a hora Ducha svatého“. Vždyť opravdový duchovní život přináší člověku možnost zastavit se a vnímat přítomnost, krásu a velikost všeho kolem nás stvořeného; následně i tedy schopnost porozumět a ve ztišení nitra pochopit a nalézt řešení všeho, co Bůh v lidském životě nám nabízí.
13. červenec—15. neděle v mezidobí Mt 13,1-23
Rozsévačem je Hospodin; rozsévané semeno to je Slovo Boží a půda kam semeno zapadne, to je náš život. Kam se vřadíme každý z nás; do které skupiny „výnosu“. Je dobře nastoupit cestu k přijímání Božího Slova skrze naslouchání či vlastní četbu.
Chápat Boží Slovo znamená jej přijímat a to nejen svým myšlením, ale i svým životem, což bývá někdy obtíž v dnešní době, ale nebojme se vnášet plody Bible do našich vztahů, náklonností a osobních životů.
20. červenec—16. neděle v mezidobí Mt 13,24-43
I toto podobenství nám není cizí. Tam, kde hnízdí ptáci—tam je život, proto tento výraz. Pokud necháme v sobě zakořenit křesťanství budeme brzy vidět že i nás lidé přijímají a vyhledávají pro radu a pomoc a nemusíme všem vtloukat do hlavy zásady z Bible, ale skrze moudrou vstřícnost jin ukazovat co to znamená spojit svůj život s Kristem a s křesťanstvím.
23. červenec—středa, svátek sv. Brigity Jan 15,1-8
Každá na vinné révě je jinak narostlá a jinak vypadá, což je obdoba nás lidí. Každý z nás je trochu jiní a dohromady tvoříme celistvost krásy jako i celého společenství církve.
Tak jako každá ratolest má jinou podobu, tak i každý z nás je jiný a přesto všichni čerpáme jen z jednoho kmene a jednoho kořene—z Krista.
25. červenec—pátek, svátek sv. Jakuba St. Mt 20,20-28
Byl povahy bouřlivé, přesto skrze vnímání Krista se stal Jeho učedníkem. Jeho obrovská vůle být Kristovým učedníkem jej vedla k přijetí změny sebe samého a následně měnil životy lidí okolo něj žijících, i proto dodnes proudí k jeho hrobu tolik lidí z celého světa.
27. červenec—17. neděle v mezidobí Mt 13,44-52
Slyšíme další podobenství o tom co to je Boží království. Každá toužíme získat poklad a mnohdy ani netušíme že už jej máte—poklad daru víry, který nám je stále nabízen.
I síť je symbolem církve, mnozí vytrvají a do konce, jiní opustí tento dar, ne že by Bůh opustil člověka, ale jen člověk opouští Boha skrze vlastní osobní rozhodnutí a skrze vlastní vůli.