Krátká zastavení se – březen 2008

 

2. března—4. neděle postní                 Jan 5,1-16

 

Skrze obmytí vodou je člověk obnoven—opět vidí. Poznává jinak tento svět než dřív, vidí jej pravdivě. Toto podobenství je jako životě tělesném, tak i o duchovním. Bláto o kterém se hovoří v dnešním úryvku evangelia není něco nahodilého, ale zastupuje Adama /Adam je hebrejské slovo a česky bláto, hlína/ tedy chvíli prvotního hříchu, který je křtem smyt z člověka a člověk vidí moudřeji svoji existenci i setkání s Hospodinem.

 

9. března—5. neděle postní                 Jan 11,1-45

 

Jméno Lazar znamená česky „Bůh mi pomáhá“ - už v tomto jménu je naděje pro člověka a je tu ukázána že na vzkříšení má každý naději. Lazar věřil v Krista, věřil v naději na vzkříšení a tato naději k němu přišla právě v podobě Spasitele.

Od této skutečnosti se také odvíjí i naděje pro každého z nás. Naděje, která se nám nově nabízí při každoročním slavení velikonočních svátků.

 

16. března—Květná neděle                 Mt 26,14-27,66

 

Tento příběh snad známe všichni : lidé vítají Krista, který vjíždí do Jeruzaléma. Volají mu slávu a za několik málo dní ti samí lidé volají : Ukřižuj ho. Jsou to ti samí lidé a jejich srdce. Kristus ukazuje, čím vším člověk prochází než dojde k poznání Krista. K poznání, které vidí dál než je do zítřka; k poznání, které člověka opravdu přivádí k novému způsobu žití.

 

20. března—Zelený čtvrtek                 Jan 13,1-15

 

V dnešním prvním velikonočního třídenní vidíme Krista v celé jeho skromnosti, v přátelství a lásce k lidem. Bůh umývá člověku nohy, aby člověku představil, kým se pro něj chce stát – tím, který mu nabízí své přátelství a služebnost. Proto se také Bůh chystá obětovat se za člověka. Když vykoná tento skutek ponížení, skromnosti a důvěry vůči člověku, jde ještě dál. Bere do svých rukou chléb a víno, aby je nabídnul lidem jako své Tělo a Krev, jako novou smlouvu, která ruší všechny starozákonní oběti. Nabízí oběť vlastní, která se bude do konce světa zpřítomňovat tam, kde se bude sloužit eucharistická hostina. Těmito dvěma skutky povýšil práci pro druhého na bratrskou lásku spojenou se všímavostí vůči druhému, nabídnul pochopení svobody člověka a představil rovnost mezi lidmi, že k Bohu mají všichni stejně blízko. Zanecháním eucharistie nám nabídnul novou naději do mnohých temných chvil našeho života; nabídnul nám nový začátek a velikost Božího odpuštění.

 

21. březen—Velký pátek                    Jan 18,1-19,42

 

Na jedné hoře, zvané Golgota, ční k nebi kůl. Příčný trám si odsouzený nese sám; největší ponížení pro člověka jaké tehdejší doba znala. Z těchto dvou trámů se lehce udělá kříž, který spojuje všechny 4 strany světa. A právě na tomto znamení visí Kristus objímající z kříže a díky kříži celý svět a každého z nás. Kříž znamená ale nejen utrpení, nýbrž taky vítězství v Kristu; proto se kříž stal znamením křesťanství. Z váhavých počátku v prvokřesťanské době, kdy žili silné představy potupné smrti na kříž a kdy jeho zobrazování bránila odůvodněná obava z pronásledování, stal se později po celém světě nejvíce rozšířeným a uctívaným symbolem. Když kříž nevyvolává v myšlení lidí pocit stínu, ponížení, hanby či pronásledování, ale začal vyvolávat v srdcích věřících pocit velké vděčnosti, lásky a úcty k Ukřižovanému, rozšířilo se toto znamení všude. Bylo jej možné vidět v domech, v chrámech; bylo jej vidět na krku věřících i na mincích, látkách; císařové jej nosili na svých žezlech. Znamení Kristova kříže jako symbolu Pravdy, Spravedlnosti a Přátelství triumfovalo v soukromém i ve veřejném životě.

 

23. březen—neděle Vzkříšení Krista Jan 20,1-9

 

Nabízí nám tento dne, abychom mohli opětovně přijmout svobodu do svých životů, když ve chvíli zmrtvýchvstání Páně přijímáme smysl svého života. Nabízí nám tento den jako nový počátek Jeho přebývání v našich životech, aby nás mohl skutečně zachránit a darovat nám osvobození. Nabízí nám sebe, jelikož On je Cesta, Pravda i Život. Toto je den, který učinil Pán, proto se společně radujme. Bůh nám daroval tento den proto, aby dal smysl všem dnům našeho života, a aby nás právě v tento den nově přivedl k oslavenému Kristu. Proto s tímto rozhodnutím nového přijetí Krista do svého života, přistupme ke společnému dnešnímu slavení eucharistie.